Ahojky Klárinko, já sama již více než 20 let bojuju se silnými křečovými záchvaty. Když jsem byla na základce, tak mi všichni říkali, že nedodělám ani první stupeň. Moji rodiče to však nechtěli slyšet. Doktory jsem neposlechla a základku dodělala s vyznamenáním. Dalo to hodně úsilí se učit doma nebo po nemocnicích, ale šlo to. Nakonec jsem si udělala i maturitu, za což děkuji své třídní učitelce, která mi na poslední ročník vyjednala individuální studijní plán. Maturita mi však nestačila a udělala jsem si i titul. Sice pouze DiS., ale i tak něco mám. Celý život se řídím heslem: "Když to dokážou oni, tak já taky". Klárinko, ty máš tu velkou výhodu, že v dnešní době je lékařská péče o hodně dál, než za mě. A jelikož jsi velký bojovník, tak vím, že ty na tom v životě budeš daleko lépe než já. Stačí, když se na tebe podívám. Sice to bude stát ještě hodně sil a slziček, ale uvidíš, že nakonec to bude stát za to. Až budeš starší tak si řekneš: "STÁLO TO ZA TO", "DOKÁZALA JSEM TO". Mě vždycky pomáhala má šťastná myšlenka a jak to tady čtu, tak ti nepomáhají jenom ty tvoje šťastné myšlenky, ale každého, kdo si poslechne tvůj příběh, kdo ti pošle i jedno víčku. A tolik šťastných myšlenek tě bude provázet celým životem. A to je něco, co skoro nikdo nemá. Klárinko, jsi hodně vyjímečná holčička, která bude jednou mít hezký život plný dobrých přátel a milujících rodičů a to je to nejdůležitejší v životě.